Základní prohlášení skutečné levice

Cena bydlení se závratně zvyšuje, téměř milion obyvatel čelí exekucím a někteří lidé neuživí vlastní rodiny, přestože pracují na plný úvazek. Posloucháme příběhy o tom, jak se nám ekonomicky daří a jak bohatneme, ale reálná zkušenost konkrétních lidí tomu neodpovídá. Růst hrubého domácího produktu státu nemění nic na tom, že naše mzdy stále patří k nejnižším v EU a skoro pětina zaměstnanců spadá mezi pracující chudobu.

Mezitím hrstka nejbohatších hromadí stále více majetku a lidem prý nezbývá než přijmout jako fakt, že to ve světě tak chodí. Když bohatnou kvůli porušování pracovního práva, řeknou, že „zaměstnanci si vždy mohou najít jinou práci.“ Pokud odvádí své zisky do daňových rájů, tak si prý „mohou dělat se svými penězi, co chtějí.“ Když nelegálně čerpají státní dotace, přivírají se nad tím oči, protože „kradou všichni.“ V takovou chvíli potřebujeme silnou levici, která toto bezpráví zastaví.

Tradiční levicové strany místo hájení zájmů běžných občanů brání především zájmy sebe samých. Starají se víc o blaho byznysu než o životní podmínky lidí, které údajně zastupují. I díky nim se korupce stala běžnou součástí politiky. Mezitím zapomněly na ty, kteří v divoké privatizaci 90. let nezískali velké majetky. Pak není divu, že v takové atmosféře politického cynismu tito lidé důvěřují spíše politickým podnikatelům a parazitům polistopadového režimu, jako je Andrej Babiš nebo Tomio Okamura.

První se tváří jako hodný hospodář, který nabízí všem účast v rodinné firmě, kde se vyplatí pracovat. Ve skutečnosti jsou jeho podniky příkladem otřesně nízkých platových podmínek.

Druhý si z šíření strachu udělal politický produkt, se kterým už podruhé uspěl. Nabízí však jen lži, popírání holokaustu a na problémy obyčejných lidí z vysoka kašle. Levice však ani jednomu neumí dát stopku, přestože by si ji oba už dávnou zasloužili. Platí to jak o ČSSD, tak o KSČM, o menších stranách ani nemluvě.

Tradiční levicové strany se svým přístupem k ekonomice už dávno nestojí nalevo. Rezignovaly na systémové změny a uchýlily se ke kosmetickým úpravám systému, které ani nejsou schopné prosadit, jako jsme mohli vidět na zákoně o sociálním bydlení nebo progresivním zdanění.

Skutečná levice musí dbát na zlepšování životních podmínek lidí, nikoli byznysu. Ten se o sebe postará sám. Skutečná levice nenechá živořit seniory, dlouhodobě nemocné, ani samoživitele a samoživitelky. Postaví se i proti přemrštěným výším nájemného i za cenu konfliktu s majiteli nemovitostí a zajistí dlouhodobou bytovou výstavbu tak, aby ani budoucí generace nemusely mít o bydlení starost.

Skutečná levice se postará o lidi, kteří jsou vyhozeni z práce, do té doby, než najdou jiné zaměstnání, místo toho, aby je za ztrátu práce trestala. Sociální systém musí zachytit všechny ty, kteří se dostanou do těžké životní situace, a nezbavovat je přitom důstojnosti a svéprávnosti.

Skutečná levice bude řešit reálné problémy pracujících místo toho, aby šířila politiku strachu a zbaběle kopala do těch, kteří nemají sílu se bránit – ať už jde o Romy, migranty nebo nezaměstnané.

Skutečná levice se ozve, když politici ve službách elit rozkrádají nebo privatizují to, co patří všem, místo toho, aby jim v tom pomáhala. Musí naopak zastavit privatizaci sociálního systému a veřejných služeb (zdravotnictví, energetiky, vodohospodářství a dalších). Tam, kde už privatizace proběhla, se ji nebude bát zvrátit a bude narušovat posvátná dogmata, jako je nedotknutelnost soukromého vlastnictví. V praxi totiž tato dogmata ústí do léta chátrajících domů v srdcích měst a úpadku veřejného prostoru, zatímco tisíce lidí se třesou v příšerných mrazech na ulici. Proto se nesmí bát otevírat nové, radikálnější perspektivy a otevírat na politické scéně prostor i pro jiné formy vlastnictví – družstevní, komunitní či zaměstnanecké.

Buď levice přestane hrát podle pravidel pravice a reakčně se na jejím hřišti bránit, nebo přestane existovat. Skutečná levice musí nastolovat vlastní témata a pravidla. Pravidla, v nichž není myslitelné, aby jedna chyba dokázala navždy zruinovat lidem život. Pravidla, ve kterých je důstojný život normou, ne luxusem, který je potřeba si vydřít, pokud jsme neměli to štěstí se do něj narodit. Jasně ukáže, že ekonomická propast mezi chudými a bohatými, lichva, upadající veřejný prostor a drancování lesů nejsou přirozené procesy, ale škodlivé jevy, které musíme změnit. Nepřistoupí ani na falešný výběr, zda se postavit na stranu Trumpa nebo Putina, a bude ostře kritická jak vůči zahraniční politice Ruska, tak Spojených států.

Česká společnost potřebuje novou důvěryhodnou sílu, která dokáže čelit pravicovému populismu tím, že pojmenuje skutečné příčiny našich problémů. Potřebuje sílu, která se nebude bát vystoupit proti prohlubování sociálních nerovností a soustřeďování bohatství, moci a životních šancí do rukou malé skupiny vyvolených na úkor většiny. Potřebujeme skutečnou levici!

Vyzýváme proto všechny, kteří se chtějí podílet na vzniku levicové volební alternativy, aby se k nám připojili.